O úspěchu vyléčení léčebnou eurytmií

Anamnéza:

Annemarie Ehrlich, eurytmistka, aktivní od roku 1948, věk 85 let

24. července 2011. Náraz do levého ramene v eurytmickém sále. Po odvezení do nemocnice se ukázalo, že náraz nezpůsobil žádnou zlomeninu. Nenásledovala žádná další vyšetření, jen obvázání paže. Po vlastním ošetření bolavé paže Arnikou globuli a arnika obklady se mi ulevilo nejdříve částečně a pak zcela od bolesti. Moje antroposofická lékařka mi na konci srpna doporučila vyšetření ultrazvukem.

 Diagnoza:

Natržení šlachy svalu Musculus Supraspinatus. Lékařka, která ultrazvuk prováděla nemohla jasně říci, jestli k natržení  došlo následkem úrazu nebo stáří. Orthoped po shlédnutí snímku jasně prohlásil, že bez operativního zákroku nebudu moci paži již více zdvihnout do nad výšku ramene a tam s ní pohybovat.Z důvodu věku nebyl též jistý úspěch operace. S tímto poznatkem jsem odcházela domů. Odpověděla jsem jim:  „Zítra odlétám na 10 dní do Kyjeva, budu v tomto čase provádět pohybová cvičení a poté vám sdělím mé rozhodnutí.“ Po svém návratu jsem jim sdělila, že operaci nepodstoupím a raději zkusím vědomím cvičením opět dosáhnout pohyblivosti.

Ošetření:

Nejdříve jsem zkoušela velmi opatrně pohybovat paží v leže, pomalu do strany, nahoru a zpět. Zdvižení paže přes přední prostor bylo v této době nemožné. V polovině září mi ukázala fyzioterapeutka první cvičení, která jsem 2,5 měsíce dlouho během mých pracovních cest cvičila.. V říjnu  jsme k tomu přidali cvičení z léčebné eurytmie: M L S. V polovině listopadu následovala jedna epocha výlučně fyzioterapie pod odborným vedením po dobu 6 týdnů. Ošetření zahrnovalo:

• hodit míč a chytit, přičemž jsem paže držela jednou pod výškou ramen a jednou ve výšce ramen
• tahat lano
• předloktí položit na stůl a pomalu vést pohyby ramen
• mávat pažema dopředu, dozadu, vpravo, vlevo

Všechna tato cvičení byla velmi bolestivá, mohla jsem je provádět jen 10 minut, vždy 2 až 3 denně. K umírnění bolesti jsem si vtírala Aconitum olej. Nedošlo k žádný úspěchům, které by mě dávaly chuť pokračovat ve cvičení dále.

Od ledna 2012 jsem se rozhodla pokračovat dále jen cvičení léčebné eurytmie. Na mých pracovních cestách jsem se různých zpřátelených eurytmistů ptala na rady. V různých kombinacích hlásek M L S I U jsem denně cvičila 15 minut a poté jsem 10 minut odpočívala. K podpoře jsem měla 16 injekcí, které se po jedné injekci jednou týdně přidávali k podpoření svalové výstavby.. Po 11 měsících jsem mohla jemně samostatně paži opatrně zdvihnout. Po dalších 2 měsících jsem paži mohla vést lehčeji a plynuleji. Dnes ji mohu opět volně pohybovat, zdvihat vzhůru a každé eurytmické gesto je opět možné.

Samozřejmě pohybuji se jako předtím trochu s opatrností. Ortoped, který pomocí pár hmatů kontroloval moji pohyblivost, žasl nad tímto úspěchem a řekl jen „ fantastické „

Co mě motivovalo k tomu, abych rok a ještě teď cvičila?

• Chtěla jsem sama pro sebe dokázat, že přes vědomý eurytmický pohyb je možné něco, co se dá jinak upravit jen operací
• Nenechala jsem se tlačit časem a s úsměvem jsem prohlásila. „ v 90. letech budu moci paži opět zdvihnout „. Do roka to zvládnu
• Došla jsem k rozhodnutí, že ve svých eurytmických kurzech nebudu již spolu-cvičit.

Annemarie Ehrlich, říjen 2012